Učím se.... Jenomže jenom to, co mě baví, plánované právo mě moc nebere. Kogentní a dispozitivní právní normy, kurňa. Tak jsem si projela hry od Shakespeara. Fajn, jenže mě víc, než ty hry se spostou historických, či fiktivních postav, zajímá to, že se pořádně neví, kdo to ten Shakespeare byl. Totiž, ten člověk, který se jmenoval skoro stejně a pocházel ze Stradfordu, to s velkou pravděpodobností nebyl. Soudí se, že by nebyl schopen napsat tak kvalitní díla. Takže se spekuluje, že tím pravým autorem byl jakýsi šlechtic, který si nemohl dovolit publikovat pod svým jménem.
Tak jo, čtu si postavy a obsah díla hry Othello. Zarazím se u slova mouřenín. Co to jako je, vyloženě černoch, nebo snad nějaký míšenec? Tak prý černoch. No a už studuju, že existují různé druhy míšenců, mulati, mestikové, zambové,... Mestic je míšenec bělocha s indiánem, zambo černocha s indiánem. Pak si řeknu, že se mrknu na trestní právo. Trest smrti. Zarazím se u Milady Horákové. Pověsili ji, hajzli. Prý ještě tou bolestivou metodou, pomalou. Čtu si její příběh, co všechno, děvucha zkusila, jak ji málem nacisti popravili, a jak pak prohrála s komunisty. Proč o ní někdo nenatočí film? Agnieszka Holland natočila film o Janu Palachovi. Fajn, ale v porovnání s Horákovou měl Jan Palach zásluhu pro český národ jenom takovou, že zemřel. Nic doopravdy nevykonal. Hrdinství vypadá podle mě jinak. Nejsem s to pochopit důvody jeho činu a ještě méně chápu to, jak se dodnes jeho čin oslavuje. U Horákové se nedá mluvit o ničem jiném než o hrdinství.
No a pak Anežka Hodinová-Spurná. Zanícená komunistka, jejíž jméno znám, ale nevěděla jsem, kdo to je.
.... to je mé dnešní učení....
Žádné komentáře:
Okomentovat