Tata je furt nemocný a nevypadá to dobře. Ani se mi o tom nechce psát. 12.5. jde na další kroužky do jícnu, byl na odsátí vody z břicha a hubne. Játra nechcou nastartovat, jedou s bídou napůl. Horší je to, že tata vypadá blbě, nejí pořádně, jak to může dopadnout.
Já mám 22.5. zásadní zkoušku z Praktického jazyka, ale já ji samozřejmě udělám bez problémů. (Jsem podělaná strachy.) Pak ještě 3 zkoušky a je konec ročníku. Zatím studuju celkem lehce, jenom ta anglina je na hraně, musím se pořád zlepšovat, jinak skončím. I kdybych měla samé áčka na první pokus, tak pak může přijít praktický jazyk, kde nezvládnu listening, případně speaking a všechno bylo nanic. No jo, bylo mi jasné, že anglina nebude lehčí než občanka.
Už začlo konečně jaro, tuto zimu jsem si celkem užila s bolestmi nevím čeho. Mám ty problémy jenom na podzim a v zimě. Jak začne sezóna, je po bolesti. Takže kvetou šeříky, pampelišky, stromy, ten nádherný odstím zelené, co teď všude venku je....
Dětičky zatím bráním před trháním mandlí, jsou obě furt nahluchlé, je to třeba řešit, ale do razantního zákroku se mi nechce. Teď to kašlu, na podzim zajdu k jinému ušařovi, třeba natrefím na nějakého, který mě hned od dveří nebude posílat, tedy děcka, do nemocnice. Anež už umí číst, sama si čte, ve třídě pracuje velmi svědomitě, jak napsala paní učitelka. Ona je po mně, vypadá jako šprtka, ale ona nemá motivaci být nejlepší, ona se jen bojí toho, že by nebyla perfektní, případně, že by zklamala paní učitelku, nebo možná i mě, ale spíš sebe. Co s tím nadělám, já ten pocit znám dokonale, i teď ve škole se tomu věnuju, ale motivaci každý nepochopí. (Perfekcionismus, který nemá nic společného s jinými lidmi.)
Emilka bude muset chodit na logopedii, to taky pořeším na podzim. A asi nás pošle na ortopedii, prostě tam, kde se zabývají plochýma nohama. Ale jinak už je šikovná, aj chytrá holčička, ale takový mazel.
Ještě fota z Rezavky:
Žádné komentáře:
Okomentovat