Dnes je Emílie, my ovšem neslavíme, my až za půl roku na Emila. Jak s bytem? Je v prodeji. Podnájemníci tam nejsou, byli vyhozeni pro neplacení nájmu a stejně by šli i tak kvůli stížnostem ohledně hluku. (Paní dole je notorická stěžovatelka, ale to už je mi naštěstí fuk). Byty se teď prodávají za nízké ceny, ale už opravdu dalšího podnájemníka nechci. Tak snad ho brzo prodám. Vzhledem k tomu, že podnájemník se vystěhovat nechtěl, zažili jsme si s ním docela pěkné dobrodružství, pokaždé jsme se s ním na něčem dohodli, což on těsně před termínem zrušil, takže postup vyhazovu vyžadoval strategické plánování. Nakonec jsme dotyčného museli na vlastní náklady vystěhovat a jeho věci uložit u stěhováků. Ty si nakonec po týdnu vyzvedl a my si oddechli.
Začala jsem se zas věnovat sobě, abych se uklidnila a dostala se k Eckhartovi Tollemu a jedné paní, která bydlí v Terchové, oba jsou bez ega a s informacemi přímo od zdroje, tak ve volných chvílích čerpám od nich a moc mi to dává.
Co se týče dětí, obě měly narozky, oslava proběhla (byla jsem zrovna nemocná). Emilka začíná trošku mluvit slova, třeba bombomka, á pali (pálí to, bolí to), šiška, tady a tady, brumi (medvěd), paoka (pohádka), je toho víc, ale těžko se tomu rozumí, takové to mama, tata, babi už říká dávno. Dá se říct, že někdy spojuje slova. A rozumí. S nožkama je to slabší, má vybočené kotníky a botky si furt sundává. Anež byla teď na pětileté prohlídce, všechno
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat