13.2.2012

Když dítě neprospívá, jak bychom si představovali, nejlepší je si postěžovat na internetu. Emi ujde už i dvacet kroků!!! Chodí jak robot, nohy natažené, krůčky malinké, ale každým dnem se zlepšuje. V nejbližší době je třeba koupit pořádné papučky na tréning, zatím chodí v ponožkách. Takže teď je na řadě mluvení.
Anežka má neštovice, od minulého úterý. Večer při koupání si Radek všiml, že má pár vyrážek, no a pak jich pomalu přibývalo, myslím, že jich má tak průměrně mnoho, prostě hodně, ale ne zas extrémně. Teď jsme ve fázi hojení pupenců, nejdřív to byly puchýřky, teď praskly a jsou z nich krvavé pupínky, které se musejí zahojit. Ještě má pár plyskýřků, tak je infekční, tento týden bude ještě doma. Teď už se nedoporučuje pudr, že se neštovice blbě hojí, protože nedýchají, akorát jí vždycky na noc dáváme Fenistil, ať se v noci neškrábe. Čekám, jak zereaguje Emili, chtěla bych, aby to taky měla za sebou, ale údajně je dost chráněná mlíkem ode mě, tak uvidíme. Inkubační doba je až 3 týdny, to znamená, že do konce měsíce by se to mělo projevit. A 1.3. jsme měli jet na chalupu, tak zas asi pojede jenom Radek s Anež. :-(
Málem bych zapomněla na zhodnocení mého pobytu na fakultce. Bylo fajn. Operace maličká, v narkóze, měla jsem strach, ale nic to nebylo. Lékařský i jiný personál byl vzorný, prostě i já, hnidopich, jsem nenašla nic, na co by se dalo stěžovat. Se spolupacientkou jsme si sedly, aj jsme se nasmály, ona byla dost nemocná, mimo jiné měla trvalý vývod z ledvin, ale nesla to statečně. Budu na ni ráda vzpomínat a doufám, že se jí zdraví aspoň trochu zlepší, protože měla těžký život. Ivanko Zelinková, ahoj!!!