11.7.2009

Jsme doma, i když já jsem ještě duchem v Pomorie. Nějak se s tím nemůžu smířit, že to krásné moře je daleko a já tu. Když to shrnu, dovolená s Anežkou velmi náročná, ale když jsme na ni byli dva, zbyl prostor na to, abychom vnímali, jak je tam pěkně. Bylo nám řečeno, že Pomorie patří mezi horší lokality na dovolenou v Bulharsku, já bych řekla, že jediné, co na tom může být pravda, je to, že pláž je vlastně ve městě, na tom poloostrově je málo zeleně, protože je celý zastavěný domy. Jinak tím, že je krize, bylo tam i málo turistů, což bylo pro nás super, protože i pláž nebyla přeplněná, tak akorát. Hotel, kde jsme bydleli, je perfektně umístěn, asi dvacet metrů od moře, my jsme měli 8. patro s výhledem na moře, ulici a restaurace, to permanentní šumění moře, to je něco, na co nedá zapomenout a ještě teď mě to dojímá. Poslední den jsem skoro jenom brečela, že už jedu domů. Anežka si bude sice houby pamatovat, ale moře se jí moc líbilo a píseček taky, určitě zas pojedeme, protože ona je vodní tvor. Jen vím, že horka jí nedělají dobře, Bulharsko bylo v tomto ohledu ideální, protože tam ani velká horka nebývají, kolem třiceti stupňů maximálně. Nebylo tam všechno ideální, třeba čistota v pokoji v hotelu nebo úroveň pohostinství ve městě, ale klidně bych do Bulharska jela znovu.