26.1.2009

Pokračování story o mé práci: Dnes mi volal personalista z Huti a význam jeho telefonátu byl takový, že mu mám sdělit, jak jsem se rozhodla ve věci nabídky odstupného a výpovědi dohodou. To mě překvapilo, protože z dopisu, co mi poslal, žádná taková jasná nabídka nevyplynula. Když jsem se ho zeptala, co by se dělo v případě, že bych na dohodu nepřistoupila, odpověděl, že nic, přešla bych k Huti a co by se dělo pak, to by se vidělo. Když mi to tak předložil, s tím, že mi žádným vyhazovem nehrozil, vlastně to jen tak zkoušel, řekla jsem mu, že na dohodu nereflektuju, protože o tu práci po rodičáku stojím, on mi poděkoval a bylo to. Jsem z toho jelen. Tváří se, že mě vyhodit nemůžou. Uvidíme, co bude na jaře, jestli mi dojde výpověď, nebo ne. Pokud chlap mluvil pravdu, v době trvání mého rodičáku mě nevyhodí. Už nevím, čemu mám věřit, ale problém se každopádně odsouvá na jaro, čímž se mi dost ulevilo.