17.12.2008

Dneska byl o dost lepší den, měla jsem čas přemýšlet a došlo mi, že mě Anežka vyčerpává zbytečně moc hlavně kvůli mně samotné. Neumím ji odmítnout, pořád se po mně věší, používá mě jako výtah, aby líp dosáhla na věci, co ji zajímají, když ji odmítnu, začne plakat tak, že to vypadá, že se hroutí svět. Kromě toho s tím pochtíváním jídla budu muset taky něco udělat. Dostane svou porci a tu si sní a nic víc nedostane. Ono je jednodušší vždycky jí vyhovět, neslyším ten pláč, ale do budoucna to není dobré řešení. Násilně nic ale dělat nemůžu, pomalinku je třeba učit ji samostatnosti. Hlavně vymyslet strategii a pak se jí držet!