Vrátili jsme se opět z Hamer po týdnu, tentokrát máme víc zážitků, bylo víc výletů, do Rožnova, do Bílé, na Pustevny, pouť byla... Na konci mám vždycky nervy nadranc, bo mě všecko sere, nic nejde tak, jak doma, je to tam holt provizorium a se vším je větší práce než doma, taky je nás tam moc a rodiče mi lezou na nervy. Jenže přijedu do Ostravy, prádlo hodím do pračky, umyjem si týdenní špínu a už bych jela do Hamer znova. Byla jsem tam s Aňou třikrát týden. Teď to vypadá, že až za 3 týdny. Uvidím, jestli to vydržím.
Nakoupila jsem konzervy přesnídávkové obědové, abych nemusela v Hamrách vařit a Anežka mě s nima poslala někam. Takže na dovolenou do Tater zavařím vlastní polívky. Pro jistotu.
Anežka už stojí v postýlce a drží se na vratkých nožkách, jinak, když jí nevadí tlustá plenečka, lozí po kolínkách tak nejistě jak žabička na souši.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat