7.3.2008

Je 13:44, Aňa se zas probouzí, schrupla jenom na půlhodinku, jak je jejím zvykem v poslední době. Přes den toho naspí fakt málo, od asi 9 hodin do 7 večera tak zhruba dvě, tři hodiny dohromady. Nedá se toho moc udělat, furt se jí musím věnovat, přinejmenším ji sledovat, houpat v křesle. Jsem fakt ráda, když Radek přijde domů a vezme si ji, i když ani tak to není bůhvíjaký psychický odpočinek. Sleduju, jak je na mně Aňa závislejší, mám na ni větší vliv než Radek, pochopitelně. Potřebovala bych celý den volno, kvůli kojení to zatím nejde, ale brzo to už půjde a hodlám toho využít. Někdo bude celý den hlídat. Už se vidím, jak jsem nervózní a přemýšlím, co asi tak Anežka dělá. No, tak už si mě zas žádá, asi ju budu muset pohuštat. Radek tu bude za chvilu, nakojím a pojedem do Vítkovic vyzvednout můj nový mobil, jsem zvědavá. Venku je krásně, asi 8 stupňů. Ach jo, ta Aňa tlačí, nebo co, už fakt musím.