15.2.2008 - debata

Včera byla v televizi večer debata o zneužívání dětí u nás, konkrétně se bavili o šestiletém chlapečkovi, zavražděného vlastní matkou, ve studiu byl jeho otec, který po něm marně několik měsíců pátral, a kterému policie nepomohla. Ta ženská měla celkem 4 děti, z toho 2 zemřely v kojeneckém věku tzv. přirozenou smrtí. Její dcera je od určitého věku vychovávána babičkou, matkou matky. A její nejmladší syn zemřel její rukou, když mu bylo šest. Jílková byla rozhořčena, jako by byla každá normální matka a udivovala se nad tím, že tato žena nebyla nikomu podezřelá už v době, kdy její nejmladší syn žil a kdy se tudíž dal zachránit. Podle policie nebyla, protože soudní pitva u obou mrtvých dětí neprokázala násilnou smrt. Je to fakt zvláštní. Jak často se stane, že zemře zdravé mimino v rodině? Jaká je pravděpodobnost, že se to stane dvakrát? Už tady se určitě stala chyba. No, vyjmenovávat chyby nebudu, neznám detaily, ale je opravdu trestuhodné, že pánové od policie se ohánějí paragrafy, ženy ze sociálky tím, že nemohou všechno ohlídat, protože jich je málo a poslanci dnes zas volí prezidenta, který je vlastně jen figurkou a tyto vady systému jsou jim ukradené. Žijeme v mužském světě, kde dítě není zas tak důležité, důležitější je vlastní ego, prestiž, hry, soutěže a velké věci. Malé věci, drobnosti, každodenní život jsou na okraji zájmu. Ten patří do ženského světa a ženy, bohužel, nemají tolik možností vyrovnat nepoměr mezi zájmem o mužské a ženské věci u nás. Něco se změní skutečně až bude víc žen s mocí.